Nedá mi to a na svou obranu se ještě ozývám, i když nemám tolik času (věnuji ho dětem), jako matky,které mi zde spílají a pak podle odkazů pozoruji,že snad neodešly od PC.
Nejsem zastánkyní fyzických trestů,ale ani je neodmítám (nemluvím tady o tyranském násilí).Vyznávám zlatou střední cestu - tzn. snažím se s dětmi komunikovat, vysvětlit jim proč a jak, ale pokud selžou domluvy i nefyzické tresty, pak se nerozmýšlím. Pokud několikrát vysvětlím, že se musí při přecházení vozovky rozhlédnout (a vysvětlím i důsledky), pak po x-tém vstoupení bez rozhlédnutí následuje trest fyzický. Nechci, aby mé dítě přejelo auto ani, aby z něj byl nadosmrti mrzák! Jsou prostě situace, kdy se za své jednání nestydím, ale zároveň podotýkám,že netrestám ráda.
Závěrem jen dodávám, že vysvětlovat výraz fragment opravdu nepotřebuji a nejen já (troufám si tvrdit, že vzdělanost žen i mužů čtoucích Rodinu je dost vysoká).
Předchozí