Moment, bývalý komunista, který změnil názor a je teď jinde - ok. Babička, která se měla za k. dobře a o politiku se nikdy nestarala - ok. Ale zorientovaný dospělý člověk volící komunisty? Dnešní komunista? Ne, s tím se dlouho bavit nebudu. Z občany b. SSSR, němci, muži atd... to nemá nic společného. Nejde mi o nějakou kolektivní nebo dokonce děděnou vinu. Jde mi o to, že někdo myslící volí stranu, která přestala dělat to, co dělala, ne proto, že by se nějak obrodila, zlidštěla, ale proto, že už to dělat nemůže, neb není vládnoucí silou ve společnosti, a už nemůže (téměř) každému devítiletému dítěti uvázat na krk šátek. Skutečně nevím, jestli se nějak vnitřně ta strana změnila a chovala by se u moci jinak (třeba jo), než před r. 1989, ale nevidím jediný důvod, proč to zkoušet. Měli na vlastní změnu čtyřicet let.
Předchozí