Přidat názor k článku Spontánně nebo císařským řezem aneb epidural ano nebo ne?

první po celém dni marného otvírání porodních cest. Nejdříve zkoušeli již předtím píchnutý epidurál, ale pořád jsem něco cítila, tak mě nakonec uspali. Jelikož jsem na variantu císaře nebyla připravená, tak jsem se pak půl roku srovnávala s tím, že jsme s manželem přišli o ten krásný okamžik, kdy se malý narodil.
Druhý porod byl nakonec také císařem. Již v těhotenství o této variantě dr. uvažovali, měla jsem papíry na předoperační vyšetření, ale stále se čekalo, jestli se to nerozjede samo a třeba to půjde mnohem lépe než prvně.
Sice se to rozjelo samo (první porod mi vyvolávali), praskla mi voda, ale dá se říct, že v mém případě ta horší varianta, protože se nic neděle, jen mi odtekla voda, bolesti jsem cítila minimální. A jelikož mě nechtěli po prvním císaři dlouho trápit a nechtěli dlouho čekat, tak se hned ráno (voda mi praskla v noci), rozhodli, že mi udělají císaře hned. O anestezii jsem měla hned po prvním císaři jasno - chci spinál!!! Anestezilog nebyl proti, povedlo se na poprve a za chvíli jsem až po prsa necítila vůbec nic!! Pořád jsem chtěla změnit polohu nohou, ale nešlo to! :-)) Porod jsem si docela užívala. Oba operující dr. měli super náladu, bylo fajn je poslouchat, takže jsem se nesoustředila na to, co dělají. Jen se mi strašně těžko dýchalo, jako bych měla velký šutr na hrudi. Ale to se dalo taky vydržet. Za chvíli mi řekli, že už budou malého vyndávat, že bud cítit nepříjemný tlak. To bylo jediné, co jsem z celé operace cítila. Když malého tahali ven, tak jsem se držela stolu a stejně jsem nadskakovala,a le bylo to rychlé a pak už jsem viděla, jak nesou malého na podložku a jak se nad ním všichni rozplívají! Ošetřovali mi ho směrem za hlavou, takže jsem celou dobu měla vyvrácenou hlavu, brečela jsem jako želva a než ho odnesli, tak mi ho sestřička přinesla pořádně ukázat, přiložila mi ho k obličeji a já se s ním tváří poprve mazlila! Byl to tak úžasný pocit!!!!! Moc lituji, že jsem u prvního syna o tenhle okamžik přišla!!! A jsem šťastná, že podruhé se to už povedlo!!
A na závěr musím říct, že jsem se po tomto císaři mnohem dřív zotavila. Hlava mě nebolela a to díky tomu, že jsem se 6 hodin nesměla na posteli zvedat a musela jsem ležet na rovném!! Na to mě upozornili, že by mě pak mohla bolet hlava, kdybych jí zvedala.

Takže záverem - jsem jednoznačně pro spinál, až na vyndávání syna jsem vůbec nic necítila, jen se mi hůř dýchalo.