Měla jsem to takhle: moje úžasná paní doktorka mi v den, kdy jsem ji na prohlídce nepožádala o další antikoncepci řekla, že pokud to nevyjde do 3 měsíců, ať přijdu, že uděláme základní vyšetření. Po 3 měsících se to nepovedlo a základní vyšetření ukázalo, že má anovulační cyklus. Následovalo několik cyklů s Clostylbegitem (lék na vyvolání ovulace), bohužel neúspěšných jak na početí, tak na ovulaci. Poté jsem byla objednána na laparoskopické vyšetření, na celkovou prohlídku, aby zjistili, jestli není ještě nějaký jiný problém. Naštěstí nebyl. Při laparoskopii mi také provedli "nažďuchání vaječníků" (nevím odborný název, ale jde o to, že se naruší obal vaječníků, aby folikul s vajíčkem neměl takovou práci prasknout). To mi pomohlo a do 3 měsíců jsem otěhotněla.
Pohlavní styk na povel znám také, paní doktorka mi cykly sledovala, měřila folikul a říkala, "kdy". Nevidím na tom nic špatného, miminko jsme chtěli oba a nehodlali jsme čekat déle, než bylo nutné. I tak s včasnou diagnózou problému (někdy se říká rok počkejte a pak teprve jděte na gynekologii) jsme čekali 13 měsíců. I tak jsme si to užili. Ono říkat "tak dnes" se dá taky různě :-))).
No a teď se snažíme o druhé, ovulace je. Klep, klep, klep.
Předchozí