Přidat názor k článku Když se to nestíhá aneb moderní příčiny párové neplodnosti

Me se vubec nelibi, jak se tu nektere navazeji do tech co planuji, sleduji ovulaci a soulozi na povel. Jak se rika, syty hladovemu neveri. Neni to vubec muj pripad, protoze jsem otehotnela v 35ti letech napoprve co jsme to zkusili, ale presto bych si nikdy nedovolila se tem druhym posmivat ci je odsuzovat. To, ze manzel musi na povel me neutvrzuje v tom, ze je to az zas takovy chudak. Za prve zena taky musi a nuceny sex je pro nej urcite porad lepsi nez kopani studny, byt nepochybuju, ze to stres prinasi. Ale proste nekdy to holt jinak nejde. My planujeme druhe dite s pouzitim asistovane reprodukce, protoze chceme ovlivnit jeho pohlavi a pripada nam naprosto normalni, ze budeme muset na povel, a ze to nebude jednoduche. Ale kdyz to oba chceme, tak kde je problem? A to neni nic ve srovnani s tim, kdyz bychom nemohli mit dite vubec, to bychom obetovali daleko vic. Taky si myslim, ze autorka by mozna mohla obetovat jednou chalupu s prateli a pak by si nemusela stezovat.