Díky, že tu taky někdo připomněl i ony ostatní skutečnosti, ne jen délku mateřské dovolené v jiných zemích. Je totiž potřeba vidět realitu v souvislostech a nedělat názor jen podle jedné informace.
Jsem ráda, že mám možnost být s dětmi doma do věku jejich 3 (možná 4) let, jsem ráda, že rodičovský příspěvek se zvýšil (i když nemusel zas až takovým skokem). Nejsem ráda, že nemám možnost pracovat např. 2 hodiny denně v mém původním povolání, nejen proto, že mi to zaměstnavatel neumožnil, ale i proto, že nemám kam dát dítě. Žiju v Brně, jsou tu dvoje jesle, cenově jejich služby převyšují můj potenciální příjem, jsou těžko dostupné (dojíždění), služby soukromých hlídačů jsou opět cenově někde jinde. Manžel pracuje od rána do večera, jeho plat sice stačí na uživení nás všech, ale nedá se z něj rozhazovat na hlídání dítěte, abych měla možnost se aspoň trochu realizovat v zaměstnání.
O babičkách asi v dnešní době už nemá cenu moc mluvit, protože většina z nich musí chodit na plný úvazek do zaměstnání, tudíž nejsou jako hlídačky moc použitelné (tedy pokud zrovna nejsou bez práce či v invalidním důchodu).
Předchozí