Tuhle otázku (konzumace masa, ale vpodstatě složení jídelníčku vůbec) řeším už dost dlouho a nejvíc od chvíle, co jsem otěhotněla. Tyhle články mi tedy ve světle všechmožných závěrů zahraničních studií a již zmíněných doporučení dietetických společností také připadají jako z jiného světa.
Zvláště potom, co jsem o několika rodinách ze svého okolí, které mám možnost téměř každodenně potkávat a sledovat, zjistila, že se živí vegetariánsky či přímo makrobioticky. Vzhled, elán a především zdraví jim může 90% procent populace jen závidět. K lékaři vpodstatě nechodí, nebo jen občas na nějakou prevenci či krevní testy. Vždy s výborným výsledkem. Měla jsem k takovému stravování nedůvěru, ale ti lidé tak nežijí třeba rok, ale roků pět, deset... a i lékaři, kteří láskou k nějakým "alternativám" moc netrpí, nemají námiktek, protože ti lidé jsou podle jejich měřítek prostě vpořádku.
Takže je to maso opravdu nezbytné? Opravdu bez něj nelze sestavit plnohodnotný jídelníček?
Předchozí