Teď se mi s neštovicema prostřídali oba kluci (4 a 2 roky) a nakonec to dostal i tatínek (32). Docela jsme se toho báli, ale měl štěstí, 2 dny trochu teplota, pár pupínků a konec. Po týdnu už se hrnul do práce, doktorka ho pustila až za dva. Starší syn to měl úplně bez problémů, žádná teplota, jen pár (teda asi tak 100) pupínků, nebýt pupínků, ani bychom o tom nevěděli. Nejhůř to odnesl ten dvouletý, 2 dny teplota, 2 noci nemohl spát, stovky pupínků jen všude pod plínou a další stovky doslova od hlavy k patě: ve vlasech, na dlaních, na chodidlech, dokonce v uších a na jazyku. Chudák :-(.
Předchozí