Hvězdule, dovol abych ti tvé dojmy převrátila... :-) U plného talíře opravdu může někdo umřít hlady, oba synové jako malí měli poruchu příjmu potravy. Mladší včetně sondování, pobytu v nemocnici, mraků vyšetření (asi jestli není mešuge a tak). Jsem ráda, že u staršího je to už OK a jí celkem normálně (asi od 3 let), včetně školkové stravy. U nás je největší konzervativec tatínek, takže občas jíme každý něco jiného. Synek asi nejzdravěji, já nejodbytěji co zbyde, co se kde válí a je to rychle) a muž nejstaročeštěji :-). No a nejmladší, ten masozeleninové směsi, ten má asi nejzdravější stravu - ovšem za cenu že stále nekousáme. Ale jí a to je podstatné, radši mixovat a žít doma než nemixovat = u něj nejíst a skončit zase ve špitále... Ale jen ukázka - i u plného talíře/láhve se dá strádat, to mi věř...
Předchozí