Přidat názor k článku Tři způsoby, jak v dětech probudit to nejlepší

Pokud povzbuzuju lživě, je to manipulace. Když dítěti nejde čtení a já ho za něj chválím, brzo pozná, že to není pravda a pochvale nevěří. Pak už ani té pravdivé. Nenavrhuju tím dítě shazovat, to vůbec ne. Ale nemůžu po straně "tajně" manželovi říkat "Já jsem na tu naši Majdu tak, ale tak pyšná, jak ona to s tím čtením zvládá, jak je skvělá, jsem tak hrdá jaká je to bojovnice..." když sama ví, že blekotá jak blekota. A když to není obvyklý působ jak mluvím jindy. A tvrdit dítěti s dyslexií, že výborně čte je vůbec nesmysl, jedno mám doma, ty děti jsou nadprůměrně inteligentní a samy si to dají dohromady.
Moje dcera dyslektička byla velmi zdrcená třeba z toho, že ve 2. třídě udělala učitelka soutěž ve čtení a pak vyhlásila, že nejvíc bylo 450 a nejmíň 82 přečtených slov. Kdo jich měl 82? Moje dcera. Nikdo jí neřekl že je nejhorší, a ejhle, pochopila to. Povzbudit ji můžu tak, že jí slíbím, že jí pomůžu se s tím vypořádat. Že s ní budu číst, že jí pomůžu, že to zvládneme. Pak můžu taky někomu po straně říct třeba že mě Majda překvapila, a jak jsme dnes četli, že se o hodně zlepšila...ale MUSÍ SE OPRAVDU ZLEPŠIT. Nebo si to já jako matka musím myslet. (Mimochodem se to u nás povedlo, na konci 5. třídy měla dcera samé jedničky a dyslexie se projevuje už jen v hlasitém čtení, a to v šesté třídě už moc není:-))