Jednou už jsem to tu psala. My měli prvního syna v r.1991 a manžel byl na VŠ. Bylo to krušnél, ale přežili jsme, bydleli jsme v jedné místnosti plus kuchyň ve zcela zchátralém domku mého otce (alkoholika), kde nebyla koupelna, záchod, voda jen za venkovními dveřmi, plyn apod. Prostě jsme se uskrovnili a to hodně (maso jsme měli jen v neděli, jedla se zelenina - dítě samozřejmě dostávalo "vše"). Řekli jsme si, že tohle už zažít nechceme a tak jsme druhé dítě důkladně plánovali. V r.1999 se nám narodil druhý syn. I u druhého dítěte jsme se uskrovnili (výpadek jednoho platu je vždy znát), ale druhé dítě jsme chtěli.
Dnes je to mnohem lehčí viz. různé soc. dávky (znám i rodiny, kde rod.příspěvek + přídavky jsou větší než plat matky). Myslím, že děláš dobře, když zvažuješ fin. možnosti rodiny, ale nechápu proč by mělo mít dítě mobil s kamerou (mému synovi je 16let a takový mobil nemá a ani po něm netouží) apod. Chodí na víceleté gymnázium ta věci týkající se značkového oblečení, mobilů a jiných módních výstřelků (pokud vím) ve třídě neřeší.
Předchozí