Přidat názor k článku Dítě versus finance

Je to o tom, jak se rozhodnete žít. A žít se dá opravdu různě.
Mám kamarádku, která si žije, řekla bych, docela nadstandartně. Ale chce si zachovat svou úroveň a tak ví, že víc jak 2 děti nechce, protože by jim ta úroveň pak klesla.
Já jsem trochu jiná. Vyrostla jsem v rodině, kde se dost šetřilo a já si už od 15 let přivydělávala. Mohla jsem si díky tomu koupit vysněné kolo, tehdy moderního walkmana, za pár let jet s přítelem k moři. Ne, že by na to mí rodiče neměli, ale nechtěli mi moc dávat na věci, které považovali za zbytečné. Naučila jsem se spoléhat víc sama na sebe. Jsem asi dost spořivý typ. Po škole jsem v prvním měsíci svého zaměstnání otěhotněla. Připadalo mi to jako šok. Co budu dělat, když nemám nic moc naspořeno, praxe taky skoro žádná... Ale těhotenství trvá 9 měsíců, takže se postupně výbavička pořídila, pracovala jsem celou dobu, takže mám vlastně rok praxe plného úvazku (k tomu další 2 roky při škole). Je dobré si rozmyslet, které investice se ti vyplatí a které ne.
Např. kočárek, chtěla jsem, aby mi vydržel na víc dětí než jedno, jsme z města, kde se každoročně konají veletrhy, takže jsme kvalitní kočárek koupili tam, bez obchodní marže (ušetřeno zhruba 3 tisíce). Kočárky tohoto typu se popř. dají i prodat (ty polské už mnohem hůř). Takže tady se mi investice zatím vyplatila.
Plenky od začátku používáme bavlněné, počáteční ivestice se nám vrátila po 8 měsících (praní si zapisuju, takže přehled mám), papírovky máme jen na cesty či celodenní návštěvy. Plenky se nežehlí, pere pračka, která má spotřebu A, a to jsem ještě nemusela kupovat tak drahé plenky, stačily by obyčejné čtvercovky a jen kvalitní kalhotky na ně (tohle jsem zjistila až časem na internetu).
Peru v mýdlovém slizu (nastrouhá se mýdlo s jelenem, rozpustí se ve vodě se sodou), ekologické, ekonomické, účinnost naprosto srovnatelná s Persilem, Lovelou apod. Není tam navíc nic, co by mohlo dráždit dětskou pokožku.
Kojila jsem 13měsíců (pravda, ne všem se tohle podaří), ale pak jsme nějakou dobu kupovali Sunar, Babylove mléko (složení všech mlék je velice podobné, a pokud dítě nějaké vyloženě nesnáší, neviděla bych důvod kupovat to nejdražší). Od roku a půl syn pije normální mléko (ale v tom nevidím finanční úsporu, spíš mi dá práci shánět čerstvé plnotučné mléko).
Oblečení kupuju hlavně v sekáčku (na děti se tam dají sehnat sladké věci a při tom za pusu). Pro sebe koupím raději věci v obchodě, aby mi to vydrželo déle, vietnamce moc nepodporuju.
Taky jsem hledala různé možnosti přivýdělku, ale celkem bez úspěchu. Dvakrát se mi poštěstilo sedět ve volební komisi (zhruba tisícovka za ty 2 dny). Ale snažím se nepotřebné věci občas prodávat. Tím se mi doma nehromadí staré krámy a občas se přidá nějaká ta korunka, za kterou můžu koupit nové věci. Na internetu jsou nepřeberné možnosti. Umím šít, takže občas můžu synovi a sobě pár jednodušších věcí ušít.
Nechodím s kamarádkama po kavárnách, restauracích apod., to opravdu jen vyjímečně párkrát do roka. Příkrmy pro dítě jsem nekupovala (tedy krom dovolené a nenadálých událostí), ale vařila doma (dost značná finanční úspora). Vařím doma přesnídávky, sirupy, dělám domácí jogurt. Na tom všem se dá docela výrazně ušetřit a při tom získat hodnotnější potravinu než z obchodu (mám tím na mysli čerstvost, použití konzervantů apod.).
Občas se vyplatí koupit kvalitní věci. Např. tchýně si kupuje každý rok téměř všechny nové boty (déle jí nevydrží) od vietnamců. Já si koupím kožené, sice 3x tak drahé, ale starám se o ně a obvykle mi vydrží zhruba 5 let. Takže víc se to vyplatí mě. Člověk musí uvažovat a počítat i dopředu.
Moje děti asi budou patřit k těm, které nebudou mít všechno (ale socka taky nejsme), ale pokud budu mít oporu ve svém manželovi a náš vztah bude dobrý, je to pro mě základ spokojené rodiny, do které bych ráda uvítala 3 děti (4. možná pak časem taky:-) ). Manžel pracuje taky jako dělník a peněz přinese zhruba tolik, co tvůj muž, přesto se budoucnosti nebojím.
Chtěla jsem ti napsat možnosti, jak uspořit a při tom neživořit, třeba tě aspoň něco inspiruje. Čekáme brzy druhé a vpodstatě do začátku nemusím skoro nic pořizovat. Vím, až budou děti chodit do školy, bude to náročnější, ale to už budu asi vydělávat i já a děti budou zkrátka vedeny k tomu, že nemůžou mít všechno.