Ahoj,musím s tebou souhlasit.Za dob mnoha lidmi opěvovaného socialismu musela jít máma do práce,když bylo sestře 5 měsíců,aby o ni nepřišla (o práci) a ode mě "až" ve dvou letech.Střídaly se v péči s babičkou,která chodila do práce na noční.Bylo naprosto běžné,že jsme i se sestřenicema dědily jedna po druhé,málokdy se kupovalo nové oblečení.Pokud vím,ve zděděném chodila většina děcek kolem mě.K večeři namazaný chleba nebo různě upravené brambory,v neděli,když se poštěstilo a známá v masně odložila maso,byly řízky nebo kuře.Žili jsme v malé vesnici,kam zavedli vodovod v roce 92 a nikdy nezapomenu na svou udřenou mámu,jak vyprala,prádlo v koši hodila do vozíčku a jela vedle k sousedům,kteří měli víc vody ve studni,kde si na dvoře napumpovala do vaničky vodu a prádlo vymáchala.I v zimě.Koupelnu si naši postavili asi až po deseti letech manželství.Tak jak žili oni,jak strašně museli šetřit,jak jsme pořád nic neměli - myslím,že takhle dnes nežijí ani sociálně slabí.A když je řeč o chudobě - pokud je střecha nad hlavou,teplo a něco do žaludku,nedá se mluvit o chudobě.Rodičovský příspěvek mi přijde opravdu štědrý,porodné (17.500) také,ať nikdo netvrdí,že se z toho nedá pořídit základní výbava.Třeba moje švagrová má teď na mateřské víc,než když chodila do práce.Ale nikoho neodsuzuju,někomu nevadí žít z ruky do huby,jiný chce víc.Ale kdo dítě opravdu chce,má ho,a neřeší,za co mu za 10 let koupí mobil.Sama sem na mateřské,platíme hypo atd,musíme hodně šetřit a rozmýšlet,však to všichni známe,ale sem vděčná za to co mám a nesnáším stěžovatele a nikdy nikomu bych si sama nestěžovala na peníze.Přijde mi, že to je trend v ČR,nadávat na nedostatek peněz.O takových věcech se podle mě mluvit nemá,je to každého věc a každého boj.A nelze čekat že někdo něco vyřeší za mě.
Předchozí