My jsme si druhé dítě s manželem pořídili v době, kdy jsme na to finančně byli dost bledě, spláceli jsme bydlení a dneska zpětně vidím, že to byla až drzost si druhé dítko pořídit. Byli jsme ovšem dost mladí a tyto věci jsme moc neřešili. Ještě že tak. Dneska máme bezvadnýho dvanáctiletýho kluka a dcera není jedináček, děti mají krásný vztah a já jsem ráda, že až tu jednou třeba nebudeme, budou mít jeden druhého.
Kdybych tehdy uvažovala o penězích, syn by se nenarodil. Ale ono se to vždycky nějak udělá. Manžel taky vydělával málo a já brala rodičák. Až bylo dětem 7 a 4 roky naskytla se mi úplnou náhodou výborná práce a firma, kde byl manžel zaměstnán skončila. Práci si našel daleko lepší, než dřív. Naše životní úroveň je teď dobrá, i když to tak tehdy vůbec nevypadalo. A o tom, že budeme lítat na krásné dovolené jsem si mohla nechat jenom zdát a on se ten sen splnil.
A to nám tehdy náš známý řekl, že pořídit si v naší situaci druhé dítě je natolik nerozumné, že by nám dal metál za odvahu nebo pár facek za drzost.....
Předchozí