Víš Monty, na jednu stranu máš pravdu, ale na druhou jsi sobecká až hrůza a já marně pořád přemýšlím, k čemu se přikloním.
Nelíbí se mi, jak o synovi mluvíš, jako, že se bude muset starat sám o sebe, že o tebe možná nebude jevit zájem atd. Můj osobní názor je takový, že co do dítěte vložíš, to se ti vrátí (pokud někde něco šíleně nekiksne, což se taky stává, ale proč přemýšlet tak pesimisticky).
Píšeš, že bys do druhého dítěte na místě Fisperandy nešla, protože na střední škole bys neměla na mapy a mikroskop, ale milá Monty, ty nízké příjmy, o kterých Fisperanda píše jsou myšleny po dobu mateřské. Pořád existuje možnost, že i ona i její manžel budou mít solidní zaměstnání a vydělají si, co já vím, jak to říct "normální" příjmy.
Rozhodně neodsuzuji nikoho, kdo má jen jedno dítě - tohle rozhodnutí je na každém člověku, ale pokud dva lidé po dítěti touží, proč do toho nejít, vždyť nakonec by si to mohli vyčítat. A jít do práce, za pár let na mateřskou a pak začínat zase znovu, tohle bych asi neriskovala, na to není doba.
A když má člověk doma podporu - prostě všechno funguje jinak.
Předchozí