Přidat názor k článku Dítě versus finance

No nevím, dítě zralý na litování si představuju malinko jinak než to svoje. :o)
K těm omezením - těžko říct, jestli bych to vnímala podobně jako Libik, ale v mém okolí je fakt velká převaha "vícedětných" holek, které prostě nemůžou, ať už nemají hlídání, čas nebo peníze.

Jeno,
jasně, ono to technicky jde. Ale já s tím mám problém i u jinejch, natož u sebe. Prostě mi přijde, že ty malý děti ad jedna z toho fesťáku nic nemají, ad dvě ten kravál nepovažuju za zdravej (viděla jsem jednou jedinkrát, že nějakej papín nasadil dítěti sluchátka proti hluku) a ad tři omezujou ostatní členy skupiny, což je ovšem nejmíň důležitý. Až bude synovi šest a víc, tak uvidíme.
Jde skoro všechno, s dítětem; ale mne to prostě s dítětem nebaví. Představa, že bych byla schopná jít na celý odpoledne na Bambiriádu nebo na něco podobnýho mne vyloženě děsí. Můžu s ním jít někam do muzea, do planetária, to jo, ale ve volným prostoru jsem s ním na krupici do třiceti minut. :o) Na dětským hřišti vydržím tak pět minut a tahám ho pryč. Ale neznamená to, že je to to ochuzenej, chodí tam prostě s někým jiným, kdo na to náladu a nervy má nebo koho to dokonce baví. Já se zase synovi věnuju ve věcech, který bavěj mě. Normální dělba práce ke všeobecný spokojenosti. :o)