Přidat názor k článku Dítě versus finance

O tom to celé je. Já synovi nic neodpírám, ale nemusím u všeho bejt. Jsou věci, který mne s ním baví a věci, který mne zoufale nebaví. Navíc podotýkám, jako těžkej alergik a astmatik, který se celý léto dusí hlenem jsem fakt ráda, když je se synem v přírodě, u vody, na "open-air" akci KDOKOLI JINEJ. Ostatně Milada může potvrdit, že kašlu hnusně a není to suchej kuřáckej kašel. :o))) (Tím netvrdím, že je kouření zdravý, pochopitelně.)
Někoho baví sedět u pískoviště, mě baví si hlavně se synem povídat o tom, co ho zajímá (příroda, zvířata, moře, dinosauři, poslední dobou i trochu vesmír), čteme si spolu knížky o pravěku, jdu s ním na Matějskou, protože si to tam oba užijeme, jenom s ním nechodím nikam, kde by "trpěl" on nebo já. My spolu plánujeme, že až bude větší, pojedeme na loď, do džungle za zvířátkama atd. A oba se na to těšíme. Letos se třeba chystáme na ryby. :o) Ve finále není podstatný, s kým je na chatě nebo na výletě. On si to užije, jede tam vždycky s někým, kdo ho má rád a s kým je mu dobře. Fakt nemám pocit, že by byl nešťastný nebo frustrovaný dítě. Má takovýho vyžití jako málokterý jiný. Že ho nemusím nosit pořád s sebou jako klokanice mládě je prostě moje rozhodnutí, moje filozofie a normálně mu to na rovinu říkám. Maminka je s tebou ráda, ale nemá na světě jenom tebe, jednou budeš velkej, budeš mít kamarády, holku, svůj život, a já mám taky svůj. Pokud mu vydrží jeho zájmy, tak za pár let to bude ještě lepší, rozšíří se okruh společných činností, ale momentálně si neumím představit, že bych ho vlekla s sebou někam s partou na dovolenou jako JEDINÝ DÍTĚ ve skupině. Například. :o)