Co se mě týče, tak jsem to myslela trochu jinak - pochopitelně neznám, jak přesně svůj život s dítětem vedeš. Já jsem myslela hlavně to, že nelze obecně na základě toho jednoho příspěvku kdesi v začátku ženu odsoudit, že je sobecká, protože se přizná, že má taky nějaké vlastní zájmy. Konkrétně jsem měla na mysli třeba to, že jedno dítě chce řekněme na výstavu vláčků, a podruhý TŘEBA zůstane někde s babičkou a máma si jde já nevím na výstavu avantgardního umění. Zatímco když jsou děti dvě, jde se první den s prvním dítětem na výstavu vláčků, druhý den s druhým dítětem na výstavu panenek, a teprve když zbývá nějaký třetí den, zbyde čas na to, aby děti byly někde s babičkou a máma vyrazí na avantgardu (zjednodušené schéma, pochopitelně).
A vůbec, já nemám tak vyhraněný zájmy jako Ty, Monty, a hodně věcí dělám pro dítě, ale zrovna tak jako Ty se nevyžívám v nějakých "parcích" a blbinkách typu Bambiriáda. Ale mám manžela, tomu tyhle věci nevadí, a spoustu akcí nebo hraní "zařídí" za mě. Teď třeba spolu dělají přes půlku bytu "lanovku" (na šňůře zavěšený koš s plyšáky): no věc, u které já bych vyletěla z kůže:-))). Takže mi zbývá prostor i na moje zájmy. Kdybychom si měli pořídit druhé dítě, měla bych s volným časem na několik let zase utrum. No, už by se mi do toho nechtělo... (Pro šťouraly: toto není JEDINÝ důvod, proč je náš syn jedináček.)
Předchozí