Přidat názor k článku Dítě versus finance

ještě trocha psychologie - dítě z chudých poměrů musí mít od přírody hoodně velké sebevědomí, podpořené rodinou, aby ustálo to, že "se liší" majetkově od většiny svých spolužáků. Pokud to neustojí bez úhony na duši, potáhne si sebou celý život stigma chudáčka. Takový chudáček s podlomeným sebevědomím těžko kdy např. bude aspirovat na skvělé místo, protože nebude mít dostatečné sebevědomí na to, aby ho urval.
Aj...aj...

Nemluvím o těch dětech, co tohle "ustojí".

A dítě, které doma neustále slyší "nejsou peníze, na tohle nemáme, tohle nemůžeme koupit" si myslím, není moc šťastné. Vím o čem mluvím, kvůli stálému poslouchání těchto řečí já vzdala vysokou školu, abych si šla raději hned po střední vydělávat, abych přispěla rodičům a taky si mohla koupit věci, na které nebylo, včetně toho, že když se občas koupil moderní kousek oblečení, nikdy nebyl jen pro mě, ale nosily jsme ho s mámou na střídačku.
A dodnes mě mrzí, že jsem takhle vzdala vzdělání. A už při práci studovat nehodlám, protože je to řehole, pro ty, co by mi snad tohle chtěly napsat.

Já jen, jak to vypadá v takové uskromňující se rodině skutečně. Jo a do školy jsem chodila za totáče, takže moc velká možnost brigád nebyla.

PROTO bych fakt nerada, aby moje JEDNO dítě na tom bylo právě takhle. A že bych jednou dokázala např. držet na vysoké dvě-tři děti, pokud bych tomu svému jedináčkovi pořídila sourozence, na to bych zrovna nespoléhala. V minulosti, když byly chudé rodiny to bývalo taky tak, že na studie např. nejstaršího syna se složila celá rodina, mladší nadaní měli smůlu.