Přidat názor k článku Dítě versus finance

No už jsem to tady psala, my měli privní dítě, když byl manžel na vysoké v r. 1991 (takže "chudoba") a to soc.dávky byly oproti tomu co dostáváte nyní opravdu směšné. Druhé jsme plánovali, až si vytvoříme určitou rezervu a budeme si moci druhé dítě "dovolit". Bohužel to potom jaksi nešlo, tak jsme se rozhodli, že tomu do mých 30let necháme volný průběh. Otěhotněla jsem 4měsíce před 30tými narozeninami. Rozdíl máme 8 a 3/4 roku.
Co se týká dovolených k moři jezdil manžel se synem nejdříve sám, a nyní jezdíme všichni. Jedeme na jeden týden k moři (starší už se brání zuby nehty, mladší "musí" má astma a alergie,my s manželem to přetrpíme) a jeden týden na kola u nás v ČR.
No nejsem zastáncem názoru stát nás uživí, nějak bude a tak. Já i manžel jsme asi "blbě hrdí", ale prostě nechceme být nikomu za nic vděční ani státu. Také jsme nikdy na život nenadávali, ale snažili se řešit si své problémy sami. Od dob zrušení celoplošných přídavků jsme o žádné ani nežádali.
Dnes máme dobré příjmy a snažíme se pomalu chystat zázemí synům, aby nemuseli procházet tím čím jsme procházeli my. To samozřejmě neznamená, že vše dostanou "zadarmo". Staršímu synovi už je 16 a tak už minulé prázdniny byl na brigádě, aby si zkusil vydělat penízky vlastníma rukama. Máme vlastně dva jedináčky, ale jako rozmazlenci mě nepřipadají a celkem mě tyto a podobné názory vytáčí. Radši uznám názor, že dítě mít nechci (nebo zatím nechci) než je "naflákat" a potom závistivě odsuzovat.
Každá máme svůj názor a tak bychom se měli brát. Také myslím, že platí v této duskuzi, že každý svého štěstí strůjcem.