Přidat názor k článku Dítě versus finance

Libiku,
nevypustím to okamžitě z hlavy... ale fakt jsem roky tyhle věci řešila sama, jela jsem s ním v deset večer autobusem na pohotovost, manžel se doma válel a naprosto ho to nezajímalo, vlekla jsem ho tramvají na píchání uší, on šel v klidu na noční, do loňskýho léta jsem všechno tohle řešila já, úrazy, nemoci... atd. atd. Stáníkovi je čtyři a půl a má taky otce.
Když jsem nedávno jela do Ostravy, tak mi ještě do autobusu manžel volal, ať se okamžitě vrátím, že si Stáníka nemůže vzít tchýně k sobě, protože jim nejde topení (bylo to v zimě). Taky jsem se nevrátila. Prostě už ne. Zvlášť když tam s ním není sám, ale má tam Alenu. Třeba je to spíš boj s manželem, kterej na tohle léta sral. Nepopírám. Jenže jinak ho nedonutím. Jakmile ustoupím, bude to opět ve stejnejch kolejích.
Asi takhle - ideální je, když tyhle věci rodiče řeší společně. U nás to není možný. Takže si prostě manžel musí zvykat, že ke střídavý péči tohle patří. Stáník je v tom opravdu chudák nevinně.