protože jsem nebyla hezká, měla jsem akné, mastné vlasy, byla jsem nesmělá a do toho všeho jsem chodila nemožně oblékaná. Děs, běs, hrůza. Naši měli samo málo peněz, takže mne šila moc šikovná babička jenže i to, co se mi vůbec nelíbilo. A mohla jsem říkat, co jsem chtěla a stejně mi to nebylo nic platné. Vypadala jsem jako stará mladá. Toužila jsem tak moc po džínách a mamka je nesnášela, tak jsem pořádné džíny nikdy nedostala. Koupila jsem si je, až jsem si na ně vydělala na brigádě. Prostě jsem tím chtěla říct, že jsem tím trpěla, neboť jsem nebyla silná osobnost, abych to zvládla. Takže děti máme dvě a do té doby, dokud to bude jedno, budou nosit věci po sobě. Až uvidím, že se jim kvůli věcem někdo posmívá, tak si o tom promluvíme. Ráda bych, aby se nad to mé děti povznesly, ale když toho nebudou schopny, tak je nebudu vystavovat posměchu. Půjdu sama na brigádu (v případě nedostatku peněz). Ve věku, kdy budou moci chodit na brigádu děti, samo půjdou, když budou chtít něco lepšího. Musí vědět, že se o to taky musí zasloužit. Peníze nepadají z samy z nebe. Sama jsem za totality na brigády chodila a byla šťastná, že jsem si něco vydělala.
Předchozí