No já žila také ve "funkční" rodině, stále se scházíme na oslavách i na pohřbech i jen tak na kafe. V první řadě si své problémy snažím vyřešit sama, pokud to nezvládám (a opravdu to je móóóc málo kdy) tak požádám kamarády. Peníze si nepůjčuji vůbec - tedy od soukromých osob.
Opravdu si nemyslím, že musím mít nové auto, každý rok nový mobil apod. Moje děti takhle také nepřemýšlejí. Ale pokud bydlím v garsonce, sotva se uživím s jedním dítětem, nemám vůbec výhled na lepší tak mi přivést na svět druhé dítě příjde nezodpovědné - promiňte, ale je to tak.
Co se týká sourozenců tak mám jednoho bratra, bydlí 200km daleko a vídám se s ním málo. Mám ho ráda, ale nedělám z něho parťáka jedinou spásnou osobu. Prostě si myslím, že hodnotit počet dětí v rodině je blbost, do chce 10dětí ať je má je to jeho věc, ale odsuzovat ty, kteří chtějí nebo mají 1 nebo žádné je zcestné.
Předchozí