Přidat názor k článku I samostatnost má své hranice

Danielo,

naprosto vím o čem píšeš. U nás doma to bylo, a je, totéž. Jen s tím rozdílem, že věkový rozdíl mezi mnou a sestrou je 8 let. Takže jsem logicky byla prostě samostatnější, protože o hodně starší. Pořád jsem byla ta nemožná, co se kolem ní musí furt skákat, i když já měla pocit, že zájem rodičů a hlavně matky vyvolá akorát špatná známka nebo totální bordel v pokoji. NEmožná jsem v očích matky vlastně doteď. Jenomže mám svou rodinu, manžela, dceru, dobrou práci a ještě stíhám chodit do školy. Sestr, dosud nejlepší a nejchytřejší právě dostudovala, ale najednou neví, co bude. Maminka nadále staví ochrannou zeď a pečuje, nakupuje nejdražší kostýmy a kalhoty, aby to holčičce slušelo..není jí ani divné, že ségra nemá žádné kamarády nebo nedej bože partnera. Ani že nikdy nebyla na brigádě nebo s partou pod stanem či na horách.... Pořád je to její miminko. Já nemůžu říct nic, protože jsem nepřející a nechápu to a navíc já jsem nikdy na to neměla, abych vystudovala vysokou školu, tak nevím, jak je to náročný.