Pettino,
to je sice pravda, že nadání musí ale objevit a podporovat rodiče a nečekat, až si dítě vybere samo, ale netušíš, jak je to těžké, podporovat nadání dítěte, máš-li dceru takovou jako já. Už když byla malá, projevovala jazykové nadání. Tak jsem se ho snažila podporovat, stálo mě to peníze a výsledky byly dost tristní. Od první třídy chodila na angličtinu, ale hrozně tam zlobila a neučila se. Pak jsem ji dala do kursu francouzštiny, výsledek stejný, přestože jí to šlo "samo". Strašně ji otravovalo, že jsem ji do toho pořád nutila. Zlomilo se to až před dvěma lety, pod vlivem nového mladéhp učitele angličtiny v jejich škole :-))Aby se mu zavděčila, začala se učit a najednou zjistila, že je daleko lepší než spolužáci. Začalo ji to strašně bavit, dnes si čte anglické knížky, píše si deník v angličtině a příští rok si začne dělat zkoušky. Francouzštinu také vzala na milost. Letos začala s němčinou a stěžuje si mi, že ve škole nemá výuka úroveň, že by chtěla chodit ještě na nějaké kursy.
Řekla bych tedy, že začala své nadání opravdu rozvíjet až ve chvíli, kdy k tomu dospěla sama, ale moji letitou snahu o totéž brala jako nutné zlo.
J.
Předchozí