Přidat názor k článku Tři způsoby, jak v dětech probudit to nejlepší

Agato, moje matka taky měla šťastné dětství, občas dokonce slýchám, že byla chráněnka svého tatínka, /děda už dávno umřel, když jsem byla ještě hodně malá, ale říkají to všichni). Navíc její matka, babička, je pro mě vzor tolerance a ženy z lidu se zdravým selským rozumem, od ní se tomu věčnému kritizování nenaučila.
Já tedy podle ní nedělám dobře ani nic kolem mých dětí. Vychovávám je špatně, buď jim dovoluju moc nebo jim naopak nedopřeju, kdykoli jsme přijeli byl skandál co jsem jim dala za oblečení a taky že mají špinavé bundy (jezdili jsme 220 km vlakem, tak se vždycky ušpinili) a dodnes pokaždé slyším, že všechny jejich špatné zvyky a vlastnosti mám na svědomí já, protože jsem je to nenaučila.
Například jsem je nenaučila pořádku a proto jsou nepořádní. Moje připomínka, že i já jsem nepořádná, takže to je podle její teorie zase její vina, když je zodpovědnost jen na matce, se dozvídám, že ona mě to učila, ale já jsem byla taková mrcha, co se to prostě nedala naučit. Takže je chyba zase ve mě. (Matka je samozřejmě taky nepořádná, to ale ona nikdy nepřizná).
Komunikujeme spolu málo, kdo by taky stál o to nechat si stále jen mýt hlavu, ale občas mě to dost mrzí.