Přidat názor k článku Tři způsoby, jak v dětech probudit to nejlepší

Já myslím, že se v dobách našeho dětství méně "nosilo" to chválení. Spíš měli rodiče pocit, "aby nepřechválili, nerozmazlili", aby se dotyčný nenadmul a nestalo se z něho něco na způsob Ivánka z Mrazíka ("když se dívám na sebe, tak se musím pochválit...")nebo Marfušky z téže pohádky. A máte pravdu, možná v tom byl i strach, aby dítě příliš "nevyčnívalo" a nedávali mu to ve škole nebo jinde "sežrat." Neuvědomovali si, že tohle je extrém a mezi opičí láskou a přiměřeným chválením je veliký rozdíl. Zajímalo by mne, jestli to tak sami cítili, nebo jestli si občas řekli "no tohle to moje dítě udělalo fakt hezky, ale radši mu to neřeknu, aby nezpychlo."