Přidat názor k článku Jak jste na tom, rodiče?

Ahoj Adélo, naprosto tě chápu, mám taková zlatíčka 2(zatím). Skoro do roka byla situace velmi podobná té, kterou líčíš. Nemohla jsem se v klidu ani vykoupat, jakmile jsem nechovala, řev a řev. Nikdo mi nepohlídal (nešlo), v noci kojení po hodině nebo nošení a řev. Totální nevyspání a únava byly děsný, často jsem jela nadoraz. Pak se situace zlepšila a dneska už si myslím, že to tak hrozný být snad nemohlo - optimismus před třetím porodem, ale pamatuju si to dobře. Chce to vydržet a věřit, že bude líp. U nás taky nepomáhalo nechat vyřvat, některým dětem asi trvá déle než se srovnají, potřebují získat jistotu, že jsou bezvýhradně milovány, pomáhalo nošení v šátku a masáže podle Jany Hašplové (knížku Masáže dětí a kojenců vydal Portál. Ta období uspávání v náručí tak rychle utečou, že se mi občas zasteskne, když vidím fotky a teď se třeba odtahují a někdy odmítají dát pusu nebo chtějí radši na klín k tátovi, který je díky práci vzácnější. Když budeš mít chuť, napiš. Jířa