Mě se motivace taky moc nedaří a bohužel při povaze mého syna ani dařit nebude. Takže navzdory tomu, že se dítě nemá nutit, tak jediné, co u nás funguje, je systém "něco za něco". Tzn. když chce třeba večer pustit pohádku před spaním, tak řeknu "ano, pustím, ale nejdřív budeme mluvit před zrcadlem to a to..." nebo v jinou denní dobu když chce čokoládu, tak opět řeknu "ano, dám ti čokoládu, ale nejdřív ..." apod.
Tohle jediné funguje (pro ješitné a umíněné děti je to podle mě jediný způsob). A pak funguje (byť jen krátkodobě), že má i zpětně radost z toho, že mu vyjmenuji všechno, co se všechno tímto způsobem naučil.
Předchozí