Štěpánko, já mám na zapomínání pomůcek trochu jiný názor. S dcerou jsem se do školy připravovala tak prvních pár týdnů první třídy. Co potřebují na zítřek nebo na další týden, se jí obvykle ptám hned po příchodu ze školy. Pokud NIC, pak opravdu v osm večer nebudu řešit, že si vzpomene, že měli na zítřek přinést... třeba tu vařečku. Když není doma, já ji kupovat už nepoletím. A nechám to na ní, aby si to vyřídila s paní učitelkou, třeba i za cenu poznámky (když už to fakt přežene), aby děvenka pochopila, že to nikdo za ní dělat nebude a že si za své věci musí ručit sama. I s tím rizikem, že když na to zapomene, bude mít průšvih (a pro ni je horší průšvih konflikt s učitelkou a poznámka, než nějaké moje hudrování).
A zlepšuje se to, i když s výkyvy.
Skoro bych si troufla tvrdit, že ty děti, které na gymplu nejsou schopné si přinést jedinou pomůcku, když mají, budou právě z těch, kterým stála maminka za zadkem a všecko kontrolovala celý první stupeň.
Předchozí