Vařečku si nepřipravily, protože se dost netěšily, co s ní budou dělat... Ach bože. Jestli bude moje dítě po celou dobu školní docházky dělat jen to, na co se těší, jestli dokonce učitelka bude za svou chybu brát, že se na některé věci netěší, pak nechci, aby do takové školy chodilo. Protože kromě toho, aby ho co možná výuka bavila (což je zcela legitimní požadavek a já ho mám taky), je potřeba, aby se naučilo i jednu zcela nepostradatelnou věc pro život: že existují povinnosti, které se dělají, i když se na ně člověk netěší a že to není vina nikoho kolem. Dělám práci, kterou mám moc ráda, ale součástí té práce je milion a jedna věc, které nesnáším. Kdyby mě do života připravovali stylem - pokud tě to nebaví, nedělej to, popř. chudinko, ty nemáš pomůcky proto, že jsem tě dost nenamotivovala - nikdy bych tu práci dělat nemohla. Pravděpodobně bych nemohla dělat vůbec žádnou práci.
Lído, ono opravdu všeho moc škodí, brzdi trochu a použij zdravej selskej rozum.
Předchozí