Taky jsem matkou kluka(13 let),ketrý není schopen udržet v hlavě jednoduché pokyny,typu na zítra je potřeba kružítko atd.Úkolníček je u nás jen prázdný pojem,prostě úkol si do něj nezapíše.Jako matka jsem se snažila spolupracovat se školou,chápu,že takovýhle "dáreček" je pro učitelku o nervy kort když jich má ve třídě tucet.Ale docela pro mě bylo zklamání,když jsem jednoznačně ze zapomínání syna byla obviněna já,co by matka.Prostě učitelka se o to zajmat nebude,ona to vyřeší jednoduše,sníží mu o stupeň známku.Já si mám hledat spolužáky syna a denně tam otravovat s dotazem jestli mají úkol(syn to opravdu není schopen udělat),já si mám shánět poradnu,když nejsem schopna dítě správně vychovat.A hlavně já se mám chodit do školy omlouvat za to,že syn zapomíná,čelit kritice jak jsem neschopná matka a že doma určitě dělám kdoví co,jen ne to co bych měla.Tak pak ať se nikdo nediví,že už nemám chuť se školou spolupracovat.Poslední letošní kapka byla při závěrečné písemce z češtiny.Já se snažila syna motivovat,aby se na písemku poctivě připravil.A on mi přijde tři dny před písemkou z breky,že mu učitelka řekla,že dostane stejně na vysvědčení čtyřku,protože zapomínal,tak mu o dva stupně sníží známku.Jak potom mám vysvětlovat,že se má učit,když mu je jasně zděleno,že to je vlastně k ničemu.
Je zajmavé,že předměty,které učí mladé učitelky,nebo učitelé(obecně)mu nečiní problémy a prospívá z nich výborně,na ně nic nezapomíná.Problémy má pouze s předměty,kde vyučující požaduje nudné biflování z učebnic a přepisování dat z učebnice do sešitu.A to většinou je u vyučujících,které přesluhují,nebo se věkem blíží k důchodu.
Předchozí