Jako dite jsem maso nenavidela, ve skolce a ve skolni jidelne jsem stravila v breku mnoho dlouhych chvil nad masem z obeda, ktere me ucitelky nutili dojidat. Moji rodice me nechapali a taky mi nutili ty "hodnotne zivocisne bilkoviny", takze postupne jsem se jakztakz naucila maso jist, pokud je hodne okorenene a chut masa je tim prebita. Dodneska se mi ale nad nekterymi druhy doslova zveda kufr, treba veprove maso nepozru. Muj zaludek to proste v sobe neudrzi.
Prosla jsem si uplnym vegetarianstvim a nakonec skoncila u kompromisu - maso (ryby nebo drubez) jim asi tak jednou tydne. ,Mlecne vyrobky jim vsechny. Miluju ovoce a zeleninu. Jsem zdrava, nemam problemy, moje tehotenstvi bylo bez problemu, kojim doted.
Kdyz jsem zacala pred mesicem s prikrmovanim sve dcery, taky jsem si vyslechla nazory typu, kdyz ji nebudes davat kazdy den maso, nebude mit dost zeleza, nevyvine se ji mozek apod.
Jestli bude dcera jist maso nevim, jeste jsem to nezkousela (zatim jsme tak u mrkve a jablek), ale vim jedno, pokud ho chtit nebude, tak ja ji ho vnucovat nebudu, at si rikaji odbornici pres vyzivu co chteji.
Předchozí