Přidat názor k článku Převychovej svého učitele

Možná jsem článek špatně pochopila nebo ho brala až příliš osobně. Jsem pedagog, celkem nadšený pro svoje povolání a vždy jsem se snažila být dobrou učitelkou. Ale nikdy jsem nebyla dokonalá a myslím si, že to ani nejde. Že bych na tohle povolání prostě neměla? Nevím, já byla se svou prací celkem spokojená a zatím jsem nenašla nic jiného, pro co bych se cílila víc vhodná.
Co se týče zájmu rodičů a jejich "mluvení" mi do mé práce, tak pokud jsou to podnětné připomínky, pak bych je vítala. Ale když mi rodič nesdělí nějakou zásadní věc např. ohledně zdravotního stavu svého dítěte, tak já nejsem vědma, abych pak správně odhadovala reakce toho dítěte a můžu se naprosto nechtěně zachovat špatně. Odsouzená jsem já, ale mohla jsem ve skutečnosti za to? A pokud mají rodiče do školní práce co mluvit, musí se o ni taky zajímat a snažit se jí porozumnět (to znamená brát v úvahu i to, že mám ve třídě 20-30 dětí, ne jen jejich potomka), ne jen nadávat a při tom nebýt schopen dítěti ani 2x do týdne podepsat žákovskou. Zažila jsem naprosto fajn rodiče, které jsem se nemusela bát požádat o pomoc (ano, já jsem si dovolila rodiče žádat o pomoc např. při výletech apod., nevím, proč se autorka pomoci rodičů zříká), ale zažila jsem taky takové, se kterými se nedalo jednat, nebylo zkrátka o čem. Já o koze, on o voze.
Těším se, až se po mateřské ke svému povolání zase vrátím, myslím si, že je to povolání náročné (mám určité srovnání, jako brigádnice jsem toho zkusila docela dost), ale krásné. A dopředu můžu ujistit všechny rodiče mých budoucích žáků, nebudu dokonalá učitelka, ale vždy se budu snažit být dobrá, tak jako oni se určitě snaží být dobrými rodiči.