Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Tak jsem se nad tím tématem trošku zamyslel (občas se mi to stává:-)) a když jsem se trošku vrátil do historie - v jistých dobách mateřská dovolená nebyla, žena prostě "byla doma" celý den.
Což ovšem neznamenalo, že se mohla věnovat dítěti. Okopávala na poli a přitom se jí děťátko houpalo v plachtě, uvázané na dvou stromech. Starala se o dobytek a malý capart se proplétal mezi nohama dobytka. Nebo tkala, zpívala a dítě poslouchalo - v té době byly takové situace tak běžné, že se nad tím nikdo nepozastavoval a určitě by se nepozastavoval ani teď.
Ale přiznám se, že kdyby přišla přednášející s kočárem, během přednášky kojila a starala se o dítě, tak bych z toho neměl dobrý pocit. Ne, neodsuzoval bych ji, ale určitě bych se nesoustředil na to, co povídá, ale spíš na to dítě.
Myslím, že práce a dítě, aspoň do jednoho roku toho malého špunta, se nedá zvládnout, aniž by žena jedno či druhé zanedbala. je tu ještě jedna možnost - manžel na mateřské dovolené - v tom případě je to ideální stav.
Být ženou, která je velmi úspěšná v práci - asi bych se rozhodoval mezi kariérou a dítětem. A kdyby pro mě byla práce tak moc důležitá, že bych se jí nemohl (teda vlastně nemohla) vzdát, tak bych si dítě nepořídil(a). Ale je to jen můj subjektivní názor.