Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Mně se zdá, že většina matek, co hrnou do práce, má určitý pocit nezastupitelnosti, proto to musejí zvládat, ač upachtěné, na pokraji svých sil, ale nikdo jiný by to v té práci takhle dobře nedovedl... zároveň je v tom i nějaký utužování sebevědomí. Myslím, že kdyby se zbavily tady toho bludu, přijmuly fakt, že jejich prezentace klidně zvládne kolega a samy zůstaly doma s dítětem (protože tam sou nepostradatelný), tak se jim značně uleví.
Znám několik takových co se kasají, že zvládají chodit do práce, dítě, domácnost atd... ale pravda je taková, že mají za sebou armádu hlídacích babiček, tetiček, kamarádek, chůviček... bez nich by nezvládly nic.
A tady já vidím kámen úrazu, proč já bych do toho nešla, protože vlastně výchova toho dítěte by byla rozmělněná mezi "hlídače" a zatímco já bych v práci opečovávala tým obchodních zástupců, moje dítě by vychovával víceméně někdo jiný a já bych se s tím pak celý život rvala.
Jinak samozřejmě nejsem proti práci na mateřské, to vůbec ne, sama něco hledám, ale to, co popisuje autorka, mi fakt připadá jako extrém a upřímně, nechápu to. Co je mně po ňákých zákaznících, kterým sem před x rokama něco slíbila? Prostě bych řekla DOST, od teď to bude dělat ten a ten a věřím tomu, že za dva týdny ani nepostřehnou, že se něco změnilo.