Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Pokud jde o to, že malé dítě si stejně nic nepamatuje, tak mu je jedno, kde je a s kým je, to je hrozně velký omyl. Ono si to sice nepamatuje ve smyslu, že by bylo schopné jako dospělé si tu vzpomínku vybavit a popsat, ale zážitky z těch úplně nejranějších období života člověka formují úplně nejvíc. Jsou určité věci, které se týkají vztahů k blízkým osobám, které prostě potřebuje hodně malé dítě - a to je stabilní osoba, která se o něj stará a která mu poskytuje bezvýhradné přijetí, blízkost a plnění jeho potřeb. Možná mi namítneš, že to teda klidně může být ten kominík - no může, no. Ale nepořizovala jsem si dítě na to, aby hlavní formativní osobou byl on. Naopak v těch čtyřech letech už dítě dobře zvládá dělenou pozornost mnoha lidí a ta mu nijak neubližuje. U malého mimina z psychologickýho hlediska neplatí, že stačí málo času, ale intenzivně; u odrůstajícího batolete či školkového a staršího dítěte ano.