Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Lizo - ja nejsem detsky psycholog takze muzu cerpat jen z vlastni zkusenosti - ja jsem sypala stejne jako vetsina Husakovych deti do jesli, kdyz mi byl rok a zadna traumata nemam. A nemam pocit, ze by soucasna spolecnost byla nejak spatne zformovana - a uz vubec nemam ten pocit, ze by v zapadni Evrope vyrustala cela generace trpicich deti.

Pracujici matky z zivota svych deti nemizi - jak uz tady popsalo hodne holek, da se velka cast veci kombinovat. A jestli me dite ""formuje"" chuva tim, ze ho vezme na prolizacky nebo na prochazku - no, to je myslim vec osobniho nazoru. Presne tak, jak psala Andrea - kdo a kde definuje ty hranice? Mne se nelibi, ze se to vsechno bere podle jednoho mustru - prece nemuzes hazet vsechny deti do jednoho pytle - nektere jsou plache a nemaji rady spolecnost do ctyr, peti let - jine se vesele kolibaji smerem ostatnim detem sotva zacnou chodit.

Na co Ty jsi si porizovala dite je Tvoje vec. Ja osobne neverim, ze kdyz se o 9-mesicni dite cast dne stara chuva (a z toho dite jeste cast prospi), ze ho to nejak dozivotne poznamena, kdyz s matkou denne stravi tech minimalne 5-6 hodin. Mne se nelibi, kdyz nepracujici matky delaji nejakou silenou zasluhu z toho, ze jsou s detma cely den a naznacuji, ze pracujici matky svym detem ublizuji... to je vsechno.

Kimmy