Dobrý den, vidím, že těch mých pár vět tady hodně lidí popudilo. Berte to jako subjektivní názor. Lízo, těch otázek může být ještě mnohem víc, je důležité, jak píšeš: "dobře je zvládnout". Ale u mě nějak pořád převažuje ta, proč si vzpomínám z dětství jen na dědečka, tetičku, kominíka a na maminku, která přibíhá a odbíhá.
Píšeš: "pracující matka dítěti neubližuje". Naprosto s Tebou souhlasím. Pokud je spokojená, neběhá s vyplazeným jazykem z práce do práce, potom hurá na dítě, rychle domácnost, pak hop na dítě a ještě koníčky a zábava. Seberealizace je důležitá, ale nestačí mamince, která je s dítětem celý den zajít si do divadla, na jógu, zajet si třeba jednou za měsíc do lázní na víkend, když je toho moc? A to raději ani nerozepisuji, že jsme byli s prvním dítětem zhruba rok doma dva a "užívali" jsme si to pořádně a s druhým se chystáme taky. Každý je v práci nahraditelný i muž "živitel".
Předchozí