Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Andreo - na otazku ""Seberealizace je důležitá, ale nestačí mamince, která je s dítětem celý den zajít si do divadla, na jógu, zajet si třeba jednou za měsíc do lázní na víkend, když je toho moc? "" Ti muzu odpovedet jen za sebe - mne to nestaci. Ale - ja to mam usporadane trosku jinak - muj soucasny zivot je vicemene prace a deti - o domacnost vcetne vareni se nam stara pomocnice a vetsinu spolecenskych akci mam spojenych s detma. Konicky jdou stranou stejne jako fotoalbum, na ktere se chystam uz 18 mesicu.

Proc mi nestaci divadlo a joga? Kdyz pominu nezanedbatelny financni efekt a vedomi, ze to, co tady vydelam, se mi uz v CR nepostesti, je to taky pocit osobniho uspokojeni. Jit do divadla nebo delat jogu je porad jen pasivni zabava - neco prijimas, ale sama nic neovlivnujes, je to moc jednostranne. Ja jsem byla zvykla ridit projekty, skolit, rozhodovat, vest.. - pro mne to byl prilis velky skok nedelat nic jineho nez kojit, prebalovat a prochazet se - samozrejme tech prvnich par mesicu po porodu jsem byla rada, ze jsem rada a prace mi nechybela, ale pak, kdyz jsem se po par mesicich zavedla, uz jsem citila, ze mi jeste neco chybi.

Je to velice individualni - ne kazdy je ctizadostivy a i moje ctizadostivost je zlomkem toho, co jsem citila pred 10 lety. Ale ja proste potrebuju zamestnat mozek a tesi me, kdyz odvedu dobrou praci a nekdo to oceni.

Obdivuju zeny, ktere jejich role v domacnosti naplnuje a ktere si materskou opravdu uzivaji... ja jsem v te roli neklidna.

Kimmy