Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Bobe,plně s tebou souhlasím. Miminko do takovéhle práce nepatří.
Že miminko v práci překousnou kolegové (nebo podřízení), to je jedna věc. Druhá jsou zákazníci, kterí mohli mít hodně smíšené pocity a miminko je mohlo rušit a asi rušilo, tudíž nedostali to, co si zaplatili!!!
Malinkatý kojenec není tak problematický, horší jsou děti, které už chtějí lézt, batolit se, zkoumat a všechno komentovat. A taky čekají, že máma jim vše vysvětlí, ukáže, odpoví... A co je horší a pro miminko stresující, že nechápe, proč mu máma najednou neodpovídá, nerozumí tomu, proč má být zticha, když jindy se máma usmívá a je z toho pak zmatené.
A souhlasím s autorkou, že je lepší si doma miminko pěkně užívat.
Vím o čem mluvím, protože jsem sama začala pracovat v době, kdy bylo dětem půl roku. Naštěstí ze začátku doma, takže jsem "do práce" jela jenom při odevzdávání práce, nebo na kratičké rozhovory, při kterých se s miminkem počítalo a vždycky bylo vítáno. Do roku to bylo dobré, obě děti byli hodné, přes den spaly,takže vlastně ani nevěděly, že pracuji. Jak povyrostly, už to bylo horší, když se blížil termín odevzdání, tak jsem nemohla finišovat s mimi v náručí, navíc jsem v jejich 1,5 roce musela nastoupit na svoje původní místo (no, nemusela a u druhého jsem ani moc netěšila, jenže nechte si na židli posadit někoho jiného, když jste samotná ženská se dvěma dětma...). Protože předáším na VŠ, tak jsem si mimčo do výuky brát nemohla a musela je nechávat doma. To první bylo s tátou, druhé pak s babičkou. Naštěstí mám rozumného šéfa a ten toleruje, že si přípravy dělám doma. Ale už u prvního mimina jsem brzy pochopila, že budu muset obětovat ještě další "den" (cca 6 hodin), kdy bude mimi u babičky, protože po nocích se všechno dělat nedá a pokud nechci šidit studenty, tak přípravy musí být kvalitní.
Obě děti ty dva dny v týdnu zvládly, myslím si, že jim to i prospívalo, že nebyly pořád jenom s mámou, ale že bych někomu vyloženě doporučovala, aby šel brzo do práce, to teda ne. A řekla bych, že na maminkách se ta honička podepíše víc, než na dětech.