Máme 14ti měsíčního syna a jsem ve fázi, kdy bych do práce nešla. Teď začíná být velmi aktivní, učenlivý, vnímavý, mazlivý a hravý, přece nenechám nikoho, aby tohle s ním prožíval někdo jiný. I můj manžel prohlásil, že se mám, když tohle můžu prožívat s ním - učit ho nové věci atd. Chodíme plavat, cvičit, konečně na mateřské mám čas na "obyčejné" věci - procházky v lese, posezení s kamarádkama. pracuji v jednom zaměstnání od ukončení studií /tzn. 8 let/, na mateřskou jsme se moc těšila, malý je doslova vymodlený. Mateřská je jen krátký okamžik v našem životě, je třeba jí žít intenzivně - mluvím teda za sebe, mateřská role mi prostě sedla.
Mám výhodu, že nás manžel uživí a mě se na mateřské moc líbí, takže asi nemám žádný hnací motor jít do práce.
Předchozí