Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

to znám, alespoň ty pocity, že jsem něco slíbila a teď nemohu říci ne, protože se ozývá svědomí, touha pomoci druhému, udělat mu radost, ale na druhou stranu celé mé já nechce být prič od dítěte. Nejsem sice žádná úspěšná manažerka a pod., ale dělám práci,která mě finančně nemotivuje a při které se zamažu od hlavy až k patě a odbíhání k nakojení a pod. k dítěti nebo ho utěšovat s upatlanýma rukama je fak dost skožité, takže to nedělám!..Nanejvíš po večerech by byl na něco málo čas, jenže to je jediný čas, kdy si mohu v klidu opočinout, uklidit, uvařit.

U mě to vyřešilo druhé dítě (ale nebylo plánované proto, abych se vykroutila z nějaké práce), najednou mi nepřijde těžké odmítat dělat něco jiného než mateřskou práci-ovšem toho jsem si užila asi jen rok-starší půjde do školky a já zase budu mít jen jedno dostatečně staré dítko,které mi bude ochoten v pohodě někdo pohlídat, takže mi obšas vyjdou 3 hodinky na práci...přitom bych radši, kdyby mi dítko nikdo nehlídal a byla bych s ním...ale fakt nevím, jak mám vysvětlit, že nechci nic dělat, chci jen sedět na hřišti a pozorovat, jak si mé dítě hraje, jak objevuje, vždyť to uteče tak rychle...