Madelaine,
jak víš, jaký model vyhovuje mně? O mém "modelu" (a tedy především modelu mé ženy!) tady vůbec není řeč.
Jenom tvrdím, že je nesprávné způsobovat dítěti diskomfort, jaký autorka popsala v článku.
Jak říkáš, je možná předsudek si myslet, že matka, která pracuje, nedokáže na sto procent plnit svoji misi matky.
Jenže ještě větší předsudek je myslet si, že to na sto procent dokáže.
Madelaine, péče o velmi malé děti je nesmírně náročný full time job.
Ty jako feministka bys měla dělat všechno pro to, aby ji společnost brala vážně a uměla ji ocenit (nejen finančně, samosebou). Ať už o dítě pečuje otec, nebo matka.
Jenže ty místo toho prosazuješ názor, že se to dá nějak osalámovat. To víš, že dá, Madelaine. Všechno se dá. Ale někdo za to vždycky zaplatí. A hádej, kdo za to platí v tomhle případě?
Předchozí