Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

zřejmě se neshodneme v tom, že by autorka působila dítěti diskomfort, potažmo v tom, jestli zajištění absolutního komfortu za všech okolností je jednoznačným pozitivem.

A co to je být na sto procent matkou? Rezignovat úplně na vše kromě dětí? To snad ne. Co tedy jako matka můžu, když ne vydělávat peníze? Můžu jít občas někam bez dítěte, nebo to bych taky byla špatná matka? Nebo můžu mít i jiné aktivity, jen má zásadní význam, aby nebyly za úplatu?? Můžu se vzdálit od dítěte na hodinu denně, na dvě, na tři, na čtyři, když dvě hodiny z toho prospí? Nebo když má matka dvě, tři, čtyři.. děti a chvíli se věnuje jen jednomu z nic, ty ostatní mezitím strádají??
Opravdu nerozumím tomu, kde je podle tebe ta hranice.

Nesmírně náročný full-time job to může být a nemusí, záleží na spoustě okolností: počtu dětí, zdravotním stavu, temperamentu matky i dítěte, organizačních schopnostech… Někdo může úspěšně řídit továrnu s pěti tisíci zaměstnanci a někdo má problém řídit ještěrku, to je fakt individuální :).

Žádné osalámování tady neprosazuju. Jako feministka říkám, že žena má plné právo věnovat se výhradně dítěti, cítí-li to tak.
Má-li potřebu pracovat nebo je rodina ve finanční tísni, má naopak plné právo zapojit se do pracovního procesu, pokud je schopna zajistit, aby o dítě pečoval někdo jiný.

Že za to dítě vždycky zaplatí, to už ti dnes budou baštit jen hodně konzervativní lidé.
Týden má 168 hodin, 20 hodin pracuju, z toho 10 hodin dítě prospí. Opravdu se nebojím, že těch 10 hodin týdně strávených s někým jiným by narušilo psychiku mého dítěte.
A ty se taky bát nemusíš :). Že jsi demagog, o tom tady na Rodině už snad nikdo nepochybuje. Ale musím ti říct, že poměrně nekvalitní :).