Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

čekám na nějakou reakci k tomu "věnování se" dětem.
Upřímně, nevím, jestli bude můj syn poznamenanej tím, že se mu "nevěnuju". Já totiž nevím, co si pod tím pojmem mám představit. Náš běžný den vypadá takto - ráno ho vzbudím, syn se nasnídá, umeje, oblíkne a jdeme do školky. Tam chodíme na 8:30. V 15:30 si ho beru ze školky, obvykle se cestou domů stavíme v obchodě, někdy na hřišti, i když teď v poslední době moc ne, jako alergik jsem ráda, když nemusím lézt do zelenýho. Doma, když se stihneme vrátit, se koukne na Kouzelnou školku a pak si maluje nebo hraje s tím, že se na tom nějakým způsobem podílím - pomáhám mu něco vygumovat nebo rozestavit v pokoji "expozici v muzeu", když mne vyzve, ať se jdu do muzea podívat, tak jdu, někdy si čteme, vyprávíme, malujeme spolu na počítači nebo hrajeme počítačový hry, někdy chce pustit DVD, pak je večeře, vykoupe se a jde spát, před spaním mu čtu knížku. Řekněme, že jsou to dvě tři hodiny čistého času denně. Přijde mi to úplně normální, neznám žádný rodiče, který by se dětem v jeho věku věnovali víc nebo jinak. Citový vztah ke mně má podle mne až zbytnělej, denně se chce mazlit, objímat, má medový řečičky, líbá mne... A že s ním 1 - 2x týdně jede na výlet jedna ze dvou hlídacích tet, nebo si s ním odpoledne hraje v pokoji na chobotničku (to mne z pokoje vyhodí, když má tetu, tudíž asi s ní taky nestrádá, když mne u toho ani nepotřebuje), to mi fakt nepřijde ani divný, ani "na jeho úkor".
Nebo to je divný a jiný rodiče to mají jinak? A jak teda?