Ahoj Kimmy,
omlouvám se, až teď mám chvíli.
Naše rodina je kořeny taky tak trošku rozptýlená po světě (ne manžel). Říkáš, český model je neobvyklý. Co je obvyklé? Třeba takový japonský nebo rumunský? Hovořily jsme o dětech na západ od Aše nebo v zemi vycházejícího slunce? A konkrétně o Japoncích se traduje, že jsou to velmi ambiciózní a pracovití lidé. Zřejmě totéž očekávají od svých dětí.
Souhlas, láskyplná matka není definována tím, jestli do práce chodí nebo nechodí, žena, kterou rodina zahrnovala láskou to bude dělat, ať bude chodit do práce nebo ne. Poznámka: pokud na to bude mít čas. Dítě může mít laskyplnou matku na druhé straně zeměkoule, kterou uvidí jednou týdně na skypu. V matematice se moc nevyznám, reakce na ty Tvoje rovnice. Pokud dítě zůstane v rodině, tak mu vždy něco obětuješ. Minimálně svoje pohodlí.
K tomu cestování, s dětmi je to úmorné, a do 10-ti a více hodinových letů, bych s malými dětmi šla jen v krajní nouzi, natož pracovně. I dovolené volím v okruhu 2-3 hodiny, což pokryjí jídla, koukání z okna, nějaké čtení apod. Potom následuje chození po uličkách a nebetyčná nuda. Musíš mít program, ale nevím, jak máš staré děti.
Je rozdíl, když dítě v 18 odchází z domu a konečně "za sebou práskne dveřmi", anebo jde do školy, do světa na zkušenou. Ty vůbec nepřipouštíš, že existují "chlapečci a holčičky", kteří žijí se svými rodiči, protože to je jejich volba, přirozené. Vy jste se mnou strávili dětství, já stáří.
Předchozí