Od první dcery jsem šla pracovat ve třech měsících, na 2 dny v týdnu, na 4 hodiny, u druhé dcery tomu bylo také tak a u třetího syna se chystám do práce v 6-měsících. Nemám vůbec strach, protože vím, jak prospěšné bylo to, že děti trávily více času s taťkou, lépe se naučili samostatnosti, ve srovnání s vrstevníky jsou šikovnější, nejsou na mě tolik fixované a tátu berou stejně jako mámu. Já jsem si v práci odpočinula, "pokecala" jsem i o jiných věcech než plínečky, kojení, příbytky na váze atd a domů jsem chodila s úsměvem a odpočinutá. Když děti chtěli, jezdili i semnou do kanceláře, kde byly hodňounké.
Předchozí