Myslím, že je fakt, že každá jsme jiná, ale taky je pravda, že před tím, než se staneme matkami, nemá žádná z nás ani tušení, jak to budeme prožívat...
Sama jsem celkem aktivní člověk, vždycky jsem toho stíhala poměrně hodně a když jsem studovala při zaměstnání, byla pro mě možnost studovat při mateřské jako podání ruky, přece to bude TAK SNADNÉ! Mám mamku-babičku v baráku a v důchodu, sama mě utvrzovala v názoru jak to půjde všechno v pohodě, že se bude starat o mimčo a já se budu učit... No proč ne, řekla jsem si a nechala naplno propuknout své mateřské touhy. Dítko jsem si naplánovala přesně mezi zimní a letní zkouškové období abych všechno hezky stihla, ze začátku to šlo a vůbec během roku se to dá krásně zvládat, ale letos přišly státnice a OUHA... Potřebovala jsem několik dlouhých týdnů věnovat psaní bakalářské práce a posléze přípravě na státnice, dcerka musela být v té době s babičkou a já začala litovat.... Stejně jako autorka článku jsem pociťovala touhu být s tou malou co nejvíce a věnovat se jí, učit ji novým věcem a vidět její pokroky... Bylo to jedno z nejnáročnějších období v mém životě a přestože dál budu ve studiu pokračovat, vím, že druhé dítko si pořídím až studium zcela ukončím, protože už bych to dalšímu udělat nechtěla... Tak hodně štěstí všem, kdo se rozhodnou při mateřské pracovat nebo studovat, a hlavně si připravte pevné nervy a dobrou psychiku :)
Předchozí