Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

Vando,
připomněla jsi mi některé dávno zapomenuté zážitky z dětství... jak strašně ráda jsem chodila s maminkou do práce. Těšila jsem se na každé prázdniny, kdy mne tam maminka třeba vezme (nebylo to pravidlem, spíš nárazovky, hlídali mne jinak prarodiče)... byla jsem celkem nenáročná, vydržela jsem si celou dobu malovat, zabavila jsem se... a hlavně... měla maminka v práci takové poklady, jako psací stroj (!!!)... měli tam jeden vyřazený a já jsem si na něm coby čtyř až pětileté dítko mohla "řádit" dosytosti (číst jsem ještě neuměla, ale to vůbec nevadilo). A pak ten pocit důležitosti, když jsem dostala půjčené OPRAVDICKÉ razítko... a nedej bože i OPRAVDICKÝ papír k orazítkování (no, měla jsem ty razítka vždycky strašně rozmázlá, ale za ten rozzářený pohled v mých očích mamince asi nějaký ten krapet poprzněný dodák stál:o). Taky "tety" byly moc fajn, já jsem se vždycky tetelila při náznaku jejich pozornosti (vítané vypadnutí ze stereotypu trávení času se stále stejnými lidmi v kruhu rodinném). Jojo... to byly časy...